...a tak jsme byli ještě jednou na horách. Tentokrát v Maršově v Krkonoších. Byla tam s námi i Adélka, Móňa, Mates a Bára, takže jsme si měli s kým hrát. V sobotu jsme se jeli podívat dlouhou lanovkou na Černou horu a vzali jsme si s sebou sáňky, po kterých jsme pak měli jet dolů. Bylo moc krásné počasí a svítilo sluníčko. Mamka měla jet s Lukášem a já s tátou, ale nakonec si nás táta vzal oba i s Lukášem k sobě, protože měl největší sáňky. Ty sáňky jeli strašně rychle. Nejdřív se mi to moc líbilo a volal jsem ať ještě přidá, ale po chvíli jsem se radši pořádně držel. Bráška ten od začátku chtěl zpomalit, ale moc to asi nešlo. A tak jsme se řítili velkou rychlostí dolů z kopce asi 3 kilometry a za námi jela maminka, strejda s Móňou a teta s Matesem. Občas jsme museli sáňky zastavit před sjezdovkou a přejít ji, a to bylo trochu nebezpečné. Nakonec jsme všichni včetně Matese a Móni cestu dolů zvládli, ale všichni jsme poslední kilometr moc plakali. Myslím, že táta si to užil, ale mamce moc nejely sáňky. V neděli jsme se chtěli ještě trochu projít na sněhu se sáňkama, ale nikde už ho moc nebylo. Ještě tak trochu na kopci na sáňkování, ale na procházku po cestě už ne, a tak jsme pak kolem oběda vyrazili domů.
No a teď o víkendu jsme se byli podívat na Matějskou pouť. Nebylo tam moc lidí, ale zato tam bylo hodně autíček a kolotočů a vůbec všech atrakcí. Nevěděl jsem jestli se mi tam bude líbit, protože loni jsem na moc kolotočů nechtěl jít, ale moc mě to bavilo. A bráchu taky. Plakal sice v mašince, která jezdila po kolejích dokola, ale kolotoč a autíčka, co do sebe bourají, si užil. Ty mě bavili asi taky nejvíc. Jezdili jsme a bourali jsme do mamky s Lukášem a já jsem to sám řídil. Táta jen šlapal na plyn, protože já na něj nedosáhl. Byli jsme taky na kolotoči kde se hází balónama na koš a když se trefíte, můžete jet znovu bez placení. Tak jsem házel, ale nedohodil. Táta naštěstí jo, protože už je velikej a tak jel ještě jednou se mnou a pak i s Lukášem. Dali jsme si párek v rohlíku a jedno želatinové pivíčko a mohli jsme jít domů. Večer totiž přišel na návštěvu Kubík s tetou Péťou a strejdou Jirkou a tak jsme si ještě museli nechat sílu na hraní večer. Kubík bude mít asi brzo sestřičku a tak se na ní už s bráchou těšíme. Třeba jednou budeme mít taky sestřičku.
No comments:
Post a Comment