Je to tak, už dva týdny mám doma svůj první elektrický vozík. Byli jsme ho s tátou vyzvednout a hned jsme si udělali procházku po Hanspaulce. Předminulý víkend, jsme ale byli na Šumavě, přímo u Boubína. Byli tam s námi i Šimon a Jonáš a Adélka, Nikolka, Fanda a Mates měli jsme moc krásné počasí. Dělali jsme procházky a já jsem se přitom konečně vozil sám. Dokonce jsem ujel šest kilometrů. Svítilo hodně sluníčko a tak jsem si trochu spálil ruku, jak jsem tlačil na páčku, ale příště už mě mamka s tátou víc namažou krémem. Chodili jsme tam i do lesa, kde jsme stavěli lesní domečky. Na louce se pásly kravičky a koníci a přímo u penzionu měli kůzlátka a ovečky. Taky tam měli králíčka a morče a já jsem s nimi byl v kleci je nakrmit. Moc se mi to nelíbilo, protože ten králíček se na mně moc mačkal a kousnul mě. Táta sice tvrdí, že mě nekousnul, ale já vím že určitě ano. Cestou na procházku jsme vždycky potkali vláček motoráček a mávali jsme na něj. Pan strojvedoucí na nás taky mával a hlavně hodně houkal. Chtěli jsme taky jet vláčkem, ale to už jsme nestihli. Zato jsme ale došli až k jedné hospůdce, kde chovali na zahradě želvy. Bylo jich tam asi 5, každá jinak veliká a všechny měli na zádech svoje domečky. Říká se jim krunýře. Tam jsme si dali dobrou malinovou limonádu. Poslední večer jsme potom na zahradě rozdělali oheň a pekli si buřtíky. Já jsem opékal s maminkou, protože ta umí opéct buřtíky moc dobře. Strejda Lukáš s tetou Ráďou si ale dělali úplně černý buřtíky a chutnaly jim. Já myslím, že by mi nechutnaly. Večer když se setmělo, tak jsme koukali s tátou na měsíček a soutěžili, kdo první uvidí hvězdičku. Já jsem vyhrál, ale museli mi trochu pomoct. Taky jsme skákali přes oheň...to se ale mamince nelíbilo, a tak jsme toho radši nechali.
Předevčírem jsme zase pomáhali na zahradě vykopat strom. Už to byl takový starý ořech a báli se, že spadne. Tak se musel vykopat. Pomáhali jsme tátovi a dávali pozor, kdyby náhodou padal. Ta jáma byla tak velká, že byla i Lukáškovi nad hlavu když v ní stál. Teď se musí ten ořech rozřezat, zasít místo něj tráva a až vyroste, tak tam budeme mít trampolínu. To se moc těším, to pak budou moct přijít všichni kamarádi na návštěvu.
Je to tak, už dva týdny mám doma svůj první elektrický vozík. Byli jsme ho s tátou vyzvednout a hned jsme si udělali procházku po Hanspaulce. Předminulý víkend, jsme ale byli na Šumavě, přímo u Boubína. Byli tam s námi i Šimon a Jonáš a Adélka, Nikolka, Fanda a Mates měli jsme moc krásné počasí. Dělali jsme procházky a já jsem se přitom konečně vozil sám. Dokonce jsem ujel šest kilometrů. Svítilo hodně sluníčko a tak jsem si trochu spálil ruku, jak jsem tlačil na páčku, ale příště už mě mamka s tátou víc namažou krémem. Chodili jsme tam i do lesa, kde jsme stavěli lesní domečky. Na louce se pásly kravičky a koníci a přímo u penzionu měli kůzlátka a ovečky. Taky tam měli králíčka a morče a já jsem s nimi byl v kleci je nakrmit. Moc se mi to nelíbilo, protože ten králíček se na mně moc mačkal a kousnul mě. Táta sice tvrdí, že mě nekousnul, ale já vím že určitě ano. Cestou na procházku jsme vždycky potkali vláček motoráček a mávali jsme na něj. Pan strojvedoucí na nás taky mával a hlavně hodně houkal. Chtěli jsme taky jet vláčkem, ale to už jsme nestihli. Zato jsme ale došli až k jedné hospůdce, kde chovali na zahradě želvy. Bylo jich tam asi 5, každá jinak veliká a všechny měli na zádech svoje domečky. Říká se jim krunýře. Tam jsme si dali dobrou malinovou limonádu. Poslední večer jsme potom na zahradě rozdělali oheň a pekli si buřtíky. Já jsem opékal s maminkou, protože ta umí opéct buřtíky moc dobře. Strejda Lukáš s tetou Ráďou si ale dělali úplně černý buřtíky a chutnaly jim. Já myslím, že by mi nechutnaly. Večer když se setmělo, tak jsme koukali s tátou na měsíček a soutěžili, kdo první uvidí hvězdičku. Já jsem vyhrál, ale museli mi trochu pomoct. Taky jsme skákali přes oheň...to se ale mamince nelíbilo, a tak jsme toho radši nechali.
