Amerika potreti

Tak a je to tady. Zitra nam konci konference a to znamena ze budeme muset zase letet domu. Nastesti si tata s mamou nasli mezi prednaskami cas i na to, vzit nas do toho sveta pana Disneyho a opravdu to stalo za to. Mozna tomu neuverite, ale potkal jsem i Miky Mauze. Byli jsme na safari, ve vodnim parku, videli jsme ohnostroj ale taky jsem si vyzkousel jak se ovlada elektricky vozik a jine ruzne pomucky. Mama s tatou maji plnou hlavu informaci a porad me nekam tahaji abych si neco vyzkousel....to se mi ale moc nechce. Jinak ale kdyz jdou na prednasky tak zrovna bud spinkame a nebo nas daji do mistnosti kde si hraji i ostatni deti a tam mame program. A to je zabava. S anglictinou sice jeste porad nic moc, ale s detma se vzdycky nejak domluvim....obzvlast s holkama. Zitra mame posledni den konference a v pondeli uz musime na letiste, tak se jeste musim se vsemi rozloucit a pripravit se na cestu. Vezeme si spoustu zazitku, tak az se vratime domu, napisu trochu vic. Uz se docela tesim na babicky a dedy a taky na Kennyho.

Amerika po dvouapulte

Heheheeee....jestlipak vite co se vcera povedlo nasemu jinak velmi presnemu a na detailu si zakladajicim tatinkovi? Naplanoval presun do Orlanda a kdyz jsme meli vse sbaleno a pripraveno na recepci na nalozeni do auta a ja s brachou a s mamou jsme se v lobby zabavovali jedenim zmrzliny, rekla mu pani recepcni ze nas ma napsane jeste na jednu noc. Tatik tak trochu vynehal jeden den, maminka balila zbytecne, vse se odvezlo zpatky na pokoj a dnes se bali znovu. Dnes uz ale opravdu jedeme:)

Amerika po druhe

Tak mame skoro za sebou dalsi etapu naseho vyletu. Sest dni uteklo jako voda a zitra az se probudime, nasnidame a vykoupeme se v bazenu, tak se vypravime do Orlanda na tu nasi schuzi s detma s SMA. Bylo to ale moc peknych 6 dni. Jezdili jsme se hodne koupat do more, probehli jsme par nakupnich center....coz teda me ani brachu moc nebavilo. I kdyz me to obcas bavilo a to hlavne proto, ze me tata s mamou nikdy doma nebrali s sebou nakupovat i s vozickem. Vzdycky jsem musel sedet jen v nakupnim vozicku, ale kdyz mam svoje kola, tak muzu vsude jezdit a vybirat co by mi mohli koupit. Nejvic me bavi zmizet nekde mezi regalama. Oni pak na me volaji a ja delam ze je neslysim a v klidu si vybiram treba boticky nebo nejakou dobrotu. Byli jsme se podivat i v Zoo. Tam to bylo moc hezky, ale bylo ukrutny horko a tak jsme tam byli jen pul dne. Ja i bracha uz jsme chteli domu, ale za to dopoledne jsme toho dost stihli. Byli jsme na lodicce co plula okolo ostruvku na kterych bydlely ruzne opicky, koukali jsme jak se krmi zirafy a krokodyli. Jenze pozor...na Floride neziji krokodyli, ale aligatori. To by vas amici hnali kdybyste jim tohle rekli. Ted uz to vite, tak pozor na to.

Taky jsme tu hodne jedli....teda hlavne tata. Porad si nekde kupuje to mistni jidlo.....ty hambungry a my my s brachou mu pomahame je jist. Mama ta je moc neji...jen si vzdycky kousne a pak sni vsechny hranolky. Jen mi tata porad nechce dat ochutnat tu koka kolu co se k tomu pije. Prej neni dobra. To mi teda vysvetlete proc ji ale pije tata kdyz mu nechutna. Prej by to bez ni nebyla amerika.

Amerika po prve

Helou, hau ar yu. Ajem fajn. To koukate co, jak valim anglictinu. Posilam prvni zpravy z naseho vyletu do USA na SMA konferenci. Konference zacina az za tyden a pul, tak nas tata s mamou nejdriv vzali na vylet po Floride. V prvi rade se musim omluvit ze dnes je to bez hacku a carek, ale pro ty co to nevi....tak v Americe se to nepouziva.

V sobotu jsme vyrazili z Prahy letadlem pres Pariz. Tam to byl jen takovy kratky let, to byla pohoda. Dojel jsem si na vozicku az do letadla, tam si ho nechaly letusky u sebe a pak mi ho zase vratily po pristani. Moc hezky se o mne v Parizi starali. Cekala tam hned pani u letadla co nas specialnima vchodama doprovodila k takovemu autobusu pro vozickare, tam me nalozili, prevezli ke spravnemu terminalu a doprovodili zase az k letadlu. Nestali jsme zadnou frontu a vsichni byli moc mili. Do Orlandauz jsme pak leteli velkym letadlem. Trvalo to asi 9 hodin, ale docela jsme to s brachou zvladli. Dostali jsme veceri a pak svacinu, mezitim jsme spali ale taky hrali hry a nebo koukali na pohadky. V Orlandu jim trochu trvalo nez jsme dostali zavazadla, pak nez jsme vystali frontu na auto, ale celni kontrola byla rychla. Na hotel primo u letiste jsme se dostali asi v 9 vecer a sli vsichni rovnou spat. Vstavacka byla asi ve ctyri, ale v 8 uz jsme byli po snidani a na ceste na zapad na St. Pete Beach...nas druhy hotel. S brachou jsme to prospali, ale tata ten ridil....ten si uzival svoje auto co si pujcil. Me se taky moc libi....hezky si brumla. Pry je pod kapotou nejaky velky motor...3.5litru nebo tak neco. Po prijezdu jsme se sli hned koupat. Bydlime v apartmanu v takovych bungalovech co maji svuj bazen a hned za plutkem zacina plaz a je tam kousek more. Je to divne, ale na teto plazi je snih. Myslel jsem si ze ten je jen na horach, ale tady je taky....i kdyz odpoledne dost pali. Byl jsme se podivat uz i do mesta a po nakupech. Kdyz jsme nasli ten obchod, tak tata s mamou zjistili ze nemaji penize ani kartu. Myslim ze je na pokoji schovali tak dukladne ze je nemohli najit....ale mozna ze to tata udelal schvalne, aby se mohl projet tim autem jeste tam a zpatky, zatimco ja s mamkou a brachou jsme sli vybirat obleceni. To je neco...poprve me nasi vzali do obchodu na vozicku, takze jsem si mohl jezdit kam jsem chtel....i kdyz se jim to moc nelibilo. Nasel jsem tam spoustu hezkych veci ktere jsem jim vozil k zaplaceni. Nakonec z toho sice nic nebylo, ale pripadal jsem si ze alespon pomaham. Pak jsme byli i v samosce a myslim ze bych mel mamince poradit s anglictinou. Koupila si totiz kaficko ve kterem neni kofein, plinky pro brachu ktery jsou na miminka a spagety v omacce, ze ktere se po otevreni vyklubala jen ta omacka. Budeme se muset ucit spolu. Dnes se jedeme jeste podivat do Tampy do akvaria na morske poklady...uz se moc tesim. Zitra budeme muset balit a budeme se presouvat na jih do Naples, tak jsem na to zvedavy. Jo a tata rikal neco o tom, ze mu rostou v puse zidlicky uplne vzadu a boli ho to...nevim od kdy rostou v puse zidlicky, ale kdyz to rika. Tak se mejte a ja zase napisu. Jiiihaaaaa.

Ostrovec

Už jsem vám říkal o naší chatě v Ostrovci, kam jezdíme za babičkou? Néé? No tak to musím napravit. Teď jsme tam o víkendu byli a bylo zrovna moc krásný počasí. Táta sekal trávník a my měli napuštěněj bazének s vodou. Pořád jsme jí vylejvali, tak nám musela maminka pořád nosit v kýblu novou. Po sekání nás vzali táta s mámou na kolo do našeho vozíku a jeli jsme se podívat za tetou a strejdou na Plazy. Tam jsme dostali zmrzku, táta mě svezl na sekacím traktůrku a jeli jsme zas zpátky. To byla cesta....je tam takovej dlouhej kopec dolů a táta jel tak rychle, až nám s bráchou vlály vlasy. Cestou jsme natrhali trochu trávy pro kozičky co mají sousedi u nás pod zahradou a šli jsme je nakrmit. Oni totiž mají nejenom kozičky, ale taky slepičky s kohoutkama a divoký selátka. Taky mají na zahradě srnečka, malýho jako miminko. Oni se totiž starají o zvířátka, která jejich maminky nechají v lese a opustí je. To bych asi nechtěl, aby nás maminka nechala v lese a opustila. To bych asi skončil u strejdy jako ty selátka nebo srneček. Ale to by mi asi nevadilo, oni se tam mají dobře a já bych si hrál s jejich Nikolkou. Na naší zahradě už jsou ale nějaké zralé jahůdky, tak nám babička vždycky pár utrhla, umyla a my si je mohli spapat. Byly dobrý, slaďoučký. Jo a taky jsme krmili slepičky mandelinkama z brambor. Ty jim chutnaly. A viděli jsme šnečka jak vystrčil očíčka z ulity a odplazil se do skalky. Taky tam máme pískoviště a to je fajn. Pereme se tam s bráchou o všechny věci, protože ten druhej má vždyky tu lepší bábovičku nebo kyblíček a nebo lopatičku. No za měsíc tam asi pojedeme zase, ale teď v sobotu jedeme do Ameriky na SMA konferenci v Orlandu. Už se moc těšíme...hlavně na to jak se budu učit anglicky. Tak já vám potom napíšu, jaký to bylo.

Smečno 2011

Je to už třičtvrtě roku co jsme byli naposledy na Smečně. To je docela dlouhá doba a to znamená že jsem spoustu svých kamarádů už dlouho neviděl. Jako vždy se to ale vydařilo. Mámy a tátové měli zase celý den program a přednášky a tak nás moc neotravovali. Celý den v sobotu s námi byly místní holky dobrovolnice a hrály si s námi. Rozdělily si nás pěkně po jednom a staraly se o nás. V sobotu jsme byli nejdřív venku a pak přišel pán co dělal bubliny. Normálně dělal tak velký bubliny, že se do nich sám vešel. Nebo třeba udělal bublinu a pak do ní fouknul další....a nebo dvě další. Pak foukal do bublinek kouř a slepoval je s bublinkama bez kouře. No prostě bezva. Moc se nám to všem líbilo a ti co mohli tak tleskali:). Dokonce se na bublináře byli podívat i rodiče a všichni koukali. Potom nám Lucinky rodiče vystrojili velkou narozeninovou párty, kde byla spousta křupek, dortíků a měl jsem i šampáňo. Taky bych asi chtěl aby mi rodiče jednou udělali takovou oslavu. Potom přišel klaun a dělal nám různý zvířátka a šavle z balónků. Klaunova pomocnice zase kreslila dětem na tváře tygříky a motýlky a tak. Já jsem se trochu styděl, tak jsem si radši nenechal nic na tvář nakreslit. Myslím že i maminka byla ráda že mi to nemusí před spinkáním umývat. Potom byla večeře a my jsme byli moc unavení a tak jsme šli spinkat. Ostatní děti si sice ještě opékali buřtíky, ale my už jsme dávno spali. Na neděli jsme se moc těšili, protože jsme měli jít na koníčky. Předtím s námi ale ještě seděla paní, která si s námi povídala a hrála s námi různé hry. Přitom jsme říkali říkanky a ťukali na bubínky. Nevím co to bylo za paní, ale naši říkali že se jmenuje psychopodložka, nebo psychoponožka nebo tak nějak. Pak jsme konečně šli na ty koníčky. Na kraji Smečna byli v ohrádce a paní pro nás měla připraveného toho nejmenšího a na něm jsme mohli jet. Maminka musela sedět za mnou aby mě držela. Když jsem si na koníka sednul tak jsem moc plakal, ale za chvilku mě to přešlo když jsem zjistil že na jeho zádech jsem v bezpečí. To bylo poprvé co jsem jel na koníčkovi, takže řeknu našim, aby mě zase někdy vzali na projížďku. Jenže pak byl oběd a chystal se odjezd domů. Maminka šla balit kufry a já zůstal s tátou a s bráchou venku. Dělal jsem trochu blbosti a na vozíku se rozjel po chodníčku z kopce dolů když mě táta zrovna nechytal a to byl průšvih. Vozík se se mnou převrátil a já jsem zabrzdil čelem rovnou o beton. Táta mě musel vyprostit z pod vozíku a i máma se přiběhla podívat. Udělal jsem si pořádnou bouli, ale už je to lepší. Boule je pryč a čelo už jen mění barvy. Myslím že už nebudu jezdit sám z kopečka když mě nikdo nechytá.