Koukejte jak mi to jde.

Máme teď půjčený starší model standeru od firmy Jenx kterému se říká penguin - tučňák. Máme ho zatím půjčený od paní co má holčičku Aničku se stejnou diagnózou. Moc se jim osvědčil ale Anička už z něj vyrostla a tak nám ho, než budu mít svojí Žofku, která je mimochodem už objednaná, půjčili. Tenhle stander je dobrý hlavně proto, abych si protahoval ty moje achilovky co normálně moc neprocvičuju a taky abych měl možnost vzpřímeně stát. Moc mě to baví, protože mamka s tátou mi vždycky vymyslí nějakou zábavu, jako třeba modelování, nebo dávání korunek zpátky do prasátka a tak v tom vydržím stát i třeba hodinku nebo dvě. Někdy v tom i obědvám a je to úplně něco jiného než můj vozíček.....u toho by mi mimochodem měl už táta dofouknout kolečka - nějak sami ucházej.

Výlet do ZOO

Představte si kde jsem byl hned na Nový rok. Táta s mámou nás vzali do pražské Troji do zoologické zahrady. Byla velká zima a padal sníh a tak jsem si myslel, že žádný zvířátka neuvidím, i když mi to naši slibovali, protože přece v ZOO jsou hlavně sloni a opice které žijí v zemích kde je pořád teplo. Ale spletl jsem se. Sloni tam byli, ale klidně se procházeli venku a dělali si ze sněhu koule. Viděl jsem i gorily, ale ty byly schované uvnitř, hezky v teplíčku. Ostatní opičky ale klidně pobíhali venku jako by se nechumelilo....a ono se přitom chumelilo. Moc se mi líbili i tygři, ale ty byli trochu línější a jen pospávali. Jako můj brácha...ten taky půl ZOO prospal, takže z toho moc neměl. Nevěřili byste ale jak se ledním medvědům líbila tahle vánice....kočkovali se tam a jeden dokonce plaval ve vodě, která musela být ještě studenější než když otočíte modrým kohoutkem u nás v koupelně.  A žirafy byly taky bezva.....procházeli se tam uvnitř za sklem, okusovali vánoční stromečky a olizovaly se svými dlouhými jazyky. Byla tam i jedna maličká, ale pár dní po naší návštěve jsem se dozvěděl že se jedné z těch žiraf narodilo docela malinký miminko. Škoda že se mu nechtělo na svět o chvilku dřív, to bych ho také viděl. No a poslední před východem byli plameňáci, kteří na sněhu svítili jako ohňostroj. Měli moc krásnou růžovou barvu a taky jim vůbec sníh nevadil.
Moc se mi to líbilo a určitě řeknu brzy mámě aby mě vzali znovu....musím přece vidět to žirafí miminko.

Zase tu byl Ježíšek

Představte si, že jsou mi teprve dva roky, ale letos už jsem zažil svoje třetí Vánoce. Jak je to možné to nevím, ještě nechodím do školy a neumím si to spočítat, ale je to tak. Jenže letos to bylo úplně jiné než loni.....strašně jsem si to totiž užil. Byli jsme všichni u babičky a ta měla na stromečku opravdové svíčky a prskavky. Ten večer co zazvonil Ježíšek jich taky pár prskalo, ale od té doby jsme už s babičkou vyprskali asi čtyři balíčky.

Pod stromečkem bylo spousta dárků a já je chtěl všechny rozbalit. Máma s tátou mi ale některý vzali že prý nejsou všechny pro mně. Snažil jsem se jich co nejvíc ukořistit, protože jsem jim samozřejmě nevěřil...kdo jiný přece dostává dárky než já, a tak mě radši posadili do křesla a podávali mi jen některé. Nakonec jich bylo docela dost, takže mi nevadilo že si dárek vzali i ostatní. Brášku to moc nebavilo a tak lezl po zemi v balicích papírech a tam si to užíval. Válel se v nich a trhal je na kusy a strkal si pentle do pusy....na to já už jsem velkej. Když jsme všechno rozbalili tak jsme si ještě hráli. Dostal jsem knížky, DVD s mašinkou Tomášem, různý zvířátka a třeba plastelínu. Dobrý bylo, že hned v neděli k nám přijela druhá babička na návštěvu a s tím že u nich byl taky Ježíšek, jsem dostal zase další dárky. Třeba autobus s figurkami od Dupla nebo velké puzzle s maxipsem Fíkem. Na jednu věc jsem ale už přišel.....dárky co jsou měkký i přes balící papír nemá ani smysl rozbalovat - nejsou v nich totiž žádný hračky, ale jenom oblečení.