Jsem oficiálně invalidní

Nebudete tomu věřit, ale po dlouhých třech měsících mám status ZTP/P(zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), pro některé tedy invalida. Je to takové zvláštní slovo ten invalida, ale docela se mi líbí. Vždyť se dá různě rozdělit a různě si s ním hrát. Tak třeba "in" - to se přece říká o někom kdo se drží posledních trendů. No a to já jsem.....na to dohlíží moje máma svým vytříbeným módním okem. Umí mi vždy vybrat třeba věci na sebe co mi moc sluší...stejně tak to umí i s tátou. Ten je díky mamince taky "in". Nebo třeba "valid". Je anglické slovíčko znamenající doslovně platný. No a to já jsem přece taky. Mámě, tátovi, babičkám, dědům a vůbec všem jsem moc platný. Umím všechny výborně zaměstnat, takže jinak by se beze mně nudili. Na druhou stranu když se řekne "invalidní" tak to asi zase zní jako neplatný. No a neplatný může tak akorát být slib co jsem dal našim že budu pilně cvičit Vojtovku. Pak je tam ještě "lidní". To bude asi znamenat že jsem takový člověčí. A to já taky docela jsem...mám rád kolem sebe spoustu kamarádů a rád jim ukazuju svoje věci a říkám jim co jsem zažil. Takže když to mám teď oficiálně potvrzený, budu moct konečně parkovat s tátou rovnou před vchodem do obchodu až spolu zase pojedeme nakupovat....huráááá.

Čert, Mikuláš a Anděl.......Ivo, Pafka a táta

Minulou neděli jsme jeli na návštěvu k Ivoušovi s Lůcou. Mají taky dva kluky....Jonáše, ten je starý jako já a pak Šimona a ten je zase starý jako můj brácha. Ještě tam byl Pafka s Janičkou a jejich holčinou Adélkou. Hráli jsme si s Jonášem i s Adélkou v jeho pokoji se spoustou autíček. On má doma takový ten koberec co jsou na něm silnice a domy a tak...ten bych možná taky jednou chtěl. Potom ale někdo zazvonil a maminky nás nahnali do obýváku. Zrovna jsem si hrál takovým vrtulníkem tak se mi moc nechtělo, ale když šli všichni tak jsem taky šel. Někdo otevřel dveře a do pokoje vešli takový tři divný postavičky. Poznal jsem jenom čerta....ten je přeci černej a chlupatej a má ocas a rohy. S ním ještě přišel takový vysoký pán co chtěl slyšet básničky, říkali mu Mikuláš a pak další pán celý v bílém s bloďatými vlasy a křidýlkama, a to prý byl Anděl. Čert zůstal nějak vzadu a moc k nám nešel, přitom jsem chtěl vidět jak vyplazuje jazyk a dělá to svoje Bl-l-l-l-l-l-....to už totiž také umím. Adélka plakala a volala tátu, ale ten nepřišel.....vlastně tam nebyl ani jeden táta. To by mě fakt zajímalo kde byli, když zrovna přišel čert. Se asi báli aby je neodnesl:).....ne vážně. Taky jsem si říkal že je škoda že tam nejsou a nepotkají se s čertiskem. No nic...jejich smůla....pak dorazili až když už bylo po všem tak jsem tátovi aspoň ukázal co jsem dostal za dobroty. S mámou jsme řekli jednu říkanku a dostal jsem dva balíčky ve kterých byly čokolády a mandarinky a tak. Trochu jsem ale záviděl Jonášovi, protože ten přinesl všechny svoje dudlíky a dal je Mikulášovi a za to dostal jeden extra balíček dobrot navíc. Kdybych měl nějaký dudlíky, tak je taky hned vyměním za dobroty...to se přece vyplatí.

Jsou mi dva roky

Měl jsem teď menší prodlevu v psaní mých příspěvků...byl jsem totiž 14 dní u babičky s dědou a tam je pořád co dělat, takže na psaní mi nezbylo moc času. Moc jsem si to užil a naučil se spoustu nových věcí. S dědou mě nejvíc bavilo jezdit autobusem a tramvají hromadné dopravy. To vám jsou takové velké stroje ty autobusy.....a co teprve tramvaje. Ty mám ještě radši, protože jezdí po kolejích, vydávají zvuk trochu jako mašinka a každou chvíli zvoní.

No a tenhle víkend jsme celá rodina oslavili moje narozeniny. Byli tam obě babičky a oba dědové, máma, táta i brácha. Ten mi moc záviděl všechny moje dárky, a že jich bylo....Dostal jsem i nějaké oblečení, ale nejvíc mě zajímaly dřevené hračky. Od jedné babičky jsem dostal takovou mašinku s vagónky na které se skládají kostičky jako na stavebnici a o druhé zase takový domeček se čtyřmi otvory, do kterých se dají kuličky a pomocí kladívka se jimi prostrčí. To mě moc baví protože to dělá velký rámus a hlavně....to kladívko se dá použít i na další věci. Třeba na nábytek a nebo na bráchovu hlavu.....ta ale moc rámus nedělá, to jen brácha potom:)

Dostal jsem moc krásný dortík s mašinkou Tomášem. Celý zalitý v marcipánu s marcipánovými kolejemi a figurkami. Nejvíc mi chutnají ty koleje. Máma s tátou mě nenechali sníst hned celou mašinku, tak můžu jen každý den kousek ukousnout....nuda, ale aspoň něco. Jo a kdybyste nevědeli....tak mi byli dva roky.