Sunday, March 27, 2011

A Žofka je doma

Už si můžu konečně stát třeba v kuchyni a pomáhat mamince s vařením nebo si lepit nálepky. Dovezli nám domů mojí vlastní opičku Žofku abych si mohl trénovat svaly a šlachy které mi sami o sobě moc nefungují. Jak už jsem několikrát na svém blogu psal, je to úžasná věc. Sice v ní moc dlouho nevydržím, protože mě to trochu tlačí na kolínka, ale baví mě to. Ono totiž úplně stačí když v ní každý den hodinku nebo dvě jsem používám hlavně svoje zádové svaly abych co nejdéle předcházel třeba skolióze. Ta u dětí s mou diagnózou dříve nebo později stejně přijde, ale když to můžu oddálit co nejvíc, jedině dobře. Vím to od kamarádky Aničky, která hodně stávala v tučňákovi(přechůdce Žofky) a i když tam nějaká progrese je vidět, hodně jí to prý podle maminky pomohlo. Takže moc děkuji Kolpingove rodine Smečno, která nakonec Žofku mamince a tatínkovi proplatila a tedy i zapůjčila.

Thursday, March 17, 2011

To byla ale neděle

Teď o víkendu jsem měl strašně nabitý program. Nejdřív jsem musel být s mámou, tátou a bráškou na Špejcharu na konečné tramvaje, protože jsem měl moc důležitý úkol. Měl jsem natočit instruktážní video pro řidiče tramvaje, aby se mohli učit jak se pomáhá vozíčkářům s plošinou u té nejnovější tramvaje. Kamarádka táty a mámy Lenka to domluvila s pánem co taky řídí tramvaj a učí nové řidiče. Byl tam ještě s jedním dalším instruktorem a společně jsme se do toho pustili. Stručně vám popíšu jak to probíhá, abyste kdyžtak věděli co dělat když potřebujete s vozíkem nastoupit. Tramvaj zastaví, vy přijedete k předním dveřím, zmáčknete modré tlačítko a pan řidič dostane znamení že ho potřebujete. Tak vyleze, vyklopí vám plošinu, vy najedete dovnitř, plošinu zaklopí, připoutáte se na místě pro vozíčkáře a může se drandit. Za odměnu nás pak nechal pan řidič jezdit po prázdné tramvaji, sednout si do kabiny a dokonce zvonit na zvonek. To byl ale rámus na Špejcharu, protože to mě bavilo nejvíc kromě mačkání tlačítek na otevírání dveří. Tramvaj oto byla moc pěkná a hlavně je celá nízkopodlažní, takže až budou všude jezdit, máma už nebude muset koukat do jízdního řádu a vybírat si spoj do kterého se mnou bude moct jednoduše nastoupit.





Potom jsme ale šli ještě na Matějskou pouť s dalšíma kamarádama. Máma s tátou říkali něco o tom, že by tam člověk měl jít minimálně s "dvoulitrem", ale tomu jsem nerozuměl. Každopádně jsem chtěl na houpačky a na vláček a na autíčka a na kolotoč a na draky a ochutnat cukrovou vatu a žužu a bonbóny. Byli tam i koníčci a jeden mě málem olíznul. No zkrátka den plný zážitků a povinností. Táta se chtěl nechat vystřelit v takový kouli, ale byl na to sám, tak třeba tam jestě půjdeme až sežene parťáka.

Tuesday, March 8, 2011

Hasičárna Petřiny


Tak jsme minulý týden byli s tátou a s jeho kamarádama co maj taky děti v hasičárně na Petřinách. Táty kamarád je totiž profík hasič....něco jako chtěl být Soptík a tak nás všechny pozval omrknout ty velký hasičský auta. Mohli jsme se úplně všude podívat a dostali jsme i odborný výklad ke všemu co se v hasičských autech nachází. Zrovna sice žádný výjezd nebyl, ale aspoň jsme si to mohli všechno v klidu prohlídnout. Je to tam fakt veliký a mají tam asi deset hasičských aut. Pár na rychlý zásahy, dvě plošiny, jeden jeřáb, jednu velkou cisternu, protichemickou jednotku a auto co jezdí k nehodám a má uvnitř velký hydraulický nůžky a kleště vůbec všechny pomůcky co hasiči potřebují aby pomohli lidem a dětem z auta po bouračce. V garáži tam s hasičema parkují i záchranáři a představte si, že ti vyjížděli snad každých dvacet minut. Asi měli v okolí hodně nemocných lidí. Viděli jsme i oblek jaký musí hasiči nosit a táta a ostatní dopěláci si mohli vykoušet obléknout i protichemický oblek....je to taková velká oranžová pláštenka s přišitejma gumákama. Moc se mi tam líbilo i proto, že tam byli i další děti a tak jsme tam mezi hasičskými auty běhali(já jezdil) a prohlíželi jsme si je ze všech stran. Mně se jen moc nechtělo do těch aut, protože jsou přeci jen hodně velký. Líbilo se mi ale jak záchranáři blikali majákem když odjížděli. No a na závěr nám kámoš hasič ukázal, jak se jezdí po tyči dolů do garáže když zazní siréna. Jsou to stateční kluci tihle hasiči!