Sunday, October 17, 2010

Moje první dovolená s bráškou

Tak jsme se před pár dny vrátili z první dovolené u moře, kde jsem byl nejen s mamkou, ale i s tátou a bráškou Lukym. Byli jsme na Kypru ve městě Limasol, což není hlavní město, ale je docela veliké. Přiletěli jsme do Larnaky asi ve tři ráno po dlouhém letu a jednom přestupu ve Vídni. Byla to dlouhá cesta a spal jsem jen chvilku, ale pak jsme to krásně dospali po příletu. Musel jsem tátovi celou cestu sedět na klíně....no nadšenej z toho nebyl ale co teprve já. Místo toho abych se pěkně roztahoval na svým vlastním sedátku a nenápadně se přetahoval se sousedem o to kdo bude mít loket na opěrátku sem musel ležet a sedět na tátovi. Proč vlastně Kypr...?? Mamky hodná sestřička Míša tam totiž bydlí a pracuje a pozvala nás k ní na dovolenou. Mamka má móóóóc ráda teplo a tak jí asi moc dlouho netrvalo tátu přemluvit na tuhle destinaci. Míša to tam má moc hezký. Měli jsme všichni svojí ložnici a dokonce byl v areálu bazén kam jsme mohli chodit a koupat se tam. Moře bylo jen kousek od domu a tak jsme tam taky hned první den šli(po tom co jsme se pořádně prospali). Byl tam takovej divnej písek a pořád mi lezl do trenýrek....takovej jemnoučkej a šedivej, ale dali se z něj stavět hrady. Táta jeden takovej udělal...chtěl jsem mu pořád pomáhat ho bourat ale to on asi nechtěl když mě k němu nepustil. No co...zboural jsem ho pak když se šel koupat.


Lezl jsem si tam tak po kolenou a hrál si ve vlnkách....nebyly moc vysoký, ale dál než tak metr od břehu jsem se nedostal. Nezdá se to, ale mají docela sílu a tak jsem pořádně posiloval ručičky. Bohužel jsem si hned první den odřel pěkně kolena a prsty na nohou z toho mýho lezení, takže jsem měl na pár dní po koupání v moři. Ta sůl je prostě pěkně zrádná. No nic...bazén byl taky fajn.

Byli jsme se podívat i ve městě. Prošli jsme si centrum, s tátou jsme si dali kebab, s mámou pražený oříšky a bylo to fajn. Jen to horko bylo pekelný....pořád třicet stupňů a ve městě snad ještě víc.....na ježdění v kočáru fakt nic moc. Máma s tátou se pořád váleli na lehátkách a smažili se na tom sluníčku. Taky jsem chtěl ale musel jsem mít furt kloubouk a bejt ve stínu s bráchou.
Taky si jsme si všichni na pár dní půjčili auto abysme viděli i něco jiného než pláž a bazén. Dobrý tak možná pro dospěláky ale já nenávidím dětský sedačky. Takže kombinace tátovýho řízení, vedra v autě a dětský sedačky která ani nebyla na mně byla opravdu smrtelná. Nějak jsem to zvládnul a tak jsme viděli Nicosii, což je hlavní město a pak taky Troodos a okolí, kde jsou hory kam se dá jezdit dokonce v zimě lyžovat...aspoň to říkali místní. Moc mi chutnala i kyperská kuchyně...obzvlášť tzatziky..

A jedna hodně důležitá věc. Naučil jsem se tam chodit na nočník. Naši mě nechali chodit nahatýho celej den a když jsem náhodou se někde vyčůral tak mě posadili na nočník a tvrdili že jsem to měl udělat tam. Nevim o co jim šlo....vždyť do plínky mi to taky dobře jde, ale pak mě to začalo docela bavit. Stačilo zakřičet "čůaa" a už mě nesli na nočník nebo na záchod podle toho kde jsme zrovna byli. Takže když mě chtěli strčit třeba do postýlky nebo se mnou zacvičit Vojtovku....dovedete si představit co jsem na ně volal. Nevím kdo tenhle souboj vyhrál ale od tý doby chodím sám na nočník a mám vetšinou i ráno prázdnou plínku.

Brácha ten si to asi moc neužil...je přece jen ještě malej a nemůže chápat jak jsou důležitý bábovky na pláži v písku. Byl i ve vodě a to ho ale docela bavilo. Mně taky a moc. S tátou přiznám se víc protože Pájka už mě moc neunese, ale zase chci aby se mnou dělala jiný věci. Trochu jsem si ty rodičovský úkoly rozdělil podle toho s kým je radši dělám. Ne vždycky to vyjde, ale aspoň se nad tím rodiče zamyslí.
Zpátky jsme letěli zase dlouho ale tentokrát přes Mnichov. Tam bylo v letadle víc místa tak mě táta posadil na vlastní sedačku a zase taková pohoda to nebyla. Rád jsem si ještě sednul na jeho klín zpátky. Mamka měla Lukáška protože ten ještě pije z jejího trika.
Moc se mi líbilo lítat letadlama a koukat na ten chaos na letištích. Možná ze mně bude profesionální cestující až budu velkej....

No comments:

Post a Comment