Za poslední dva měsíce se toho moc nestalo. Pořád jsme totiž všichni nemocný. Zase jsme si asi ze školky přinesli nějaký bacily a kvůli nim, jsme museli zrušit spoustu naplánovaných víkendů. Vždycky začnu být nemocný buď já nebo Lukáš, pak to chytne ten druhý, pak ten třetí a naposledy to odnesla i mamka. Nejdřív jsem měl já skoro týden teploty a když mě to přešlo a brácha se taky uzdravil, dostala teploty mamka a Jáchym. No prostě otrava. Jediné co se nám povedlo, byl výlet s tátou do technického muzea.
Mamku jsme nechali doma odpočívat s Jáchymem a vyrazili jsme podívat se na motorky. Když jsme si prohlíželi lokomotivy, přišel za tátou pán, který se nabídl, že nám ukáže jak vypadají restaurátorské dílny muzea. Tak jsme se šli podívat a bylo to moc zajímavé. Hlavně tedy pro tátu, protože my s Lukášem už jsme se těšili na ty motorky. Byla tam zrovna výstava nějakých novějších věcí a tak jsme si mohli i na jednu sednout.
Byla to motorka hradní stráže, která blikala a svítila. Nedosáhl jsem sice nohama na zem, ale už jsem dosáhl rukama na řidítka a mohl jsem ovládat ten maják. Pak jsme ještě zkoukli auta a ostatní motorky a byli jsme spokojení. Další víkend měl Lukáš narozky a tak jsme ještě před oslavou šli na Zbraslavi na maškarní. Vystrojili jsme se jako strašliví piráti a dokonce jsme vyhráli čokoládu za naší masku. Tancovali jsme tam s ostatníma dětma, které byli oblečené třeba za prince, princezny, různá zvířátka, trpaslíky a dokonce sněhurka tam byla.
Večer měl bráška oslavu a museli jsme si ty naše masky nechat i na ní. Taky přijela Móňa s Laurou a ty byly za princezny. Táta koupil pár lístků do tomboly a dokonce jsme vyhráli nějaké autíčko. Bráchovi už jsou teď 3 roky, takže za chvilku bude stejně velký jako já. Dostal k narozkám lyže a měli jsme jet na hory, aby se na nich naučil. Nakonec to dopadlo tak, že jsem onemocněl a tak jeli jen ve čtyřech a já zůstal na víkend u babičky Jáji.
Lukáš prý lyže zkoušel, ale zatím nic moc. Ještě se asi trochu bojí. Taky jsem se byl s dědou podívat na dinosaury. Vypadali úplně jako živí, chodili, hýbali se a vydávali zvuky. Byla tam tma a jeden pán tam o těch dinosaurech všechno povídal. Stál tam mezi nimi a vůbec se jich nebál. Já jsem se trochu bál, ale naštěstí tam byl ten děda a ten by mě ochránil. Lukáška jsme s sebou radši nebrali, protože ten je ještě na dinosaury malej a mohl by se bát mnohem víc a třeba i brečet. Kdyby tu byli za rok zas, tak už by asi s námi mohl.
Za poslední dva měsíce se toho moc nestalo. Pořád jsme totiž všichni nemocný. Zase jsme si asi ze školky přinesli nějaký bacily a kvůli nim, jsme museli zrušit spoustu naplánovaných víkendů. Vždycky začnu být nemocný buď já nebo Lukáš, pak to chytne ten druhý, pak ten třetí a naposledy to odnesla i mamka. Nejdřív jsem měl já skoro týden teploty a když mě to přešlo a brácha se taky uzdravil, dostala teploty mamka a Jáchym. No prostě otrava. Jediné co se nám povedlo, byl výlet s tátou do technického muzea. 
Mamku jsme nechali doma odpočívat s Jáchymem a vyrazili jsme podívat se na motorky. Když jsme si prohlíželi lokomotivy, přišel za tátou pán, který se nabídl, že nám ukáže jak vypadají restaurátorské dílny muzea. Tak jsme se šli podívat a bylo to moc zajímavé. Hlavně tedy pro tátu, protože my s Lukášem už jsme se těšili na ty motorky. Byla tam zrovna výstava nějakých novějších věcí a tak jsme si mohli i na jednu sednout. 
Byla to motorka hradní stráže, která blikala a svítila. Nedosáhl jsem sice nohama na zem, ale už jsem dosáhl rukama na řidítka a mohl jsem ovládat ten maják. Pak jsme ještě zkoukli auta a ostatní motorky a byli jsme spokojení. Další víkend měl Lukáš narozky a tak jsme ještě před oslavou šli na Zbraslavi na maškarní. Vystrojili jsme se jako strašliví piráti a dokonce jsme vyhráli čokoládu za naší masku. Tancovali jsme tam s ostatníma dětma, které byli oblečené třeba za prince, princezny, různá zvířátka, trpaslíky a dokonce sněhurka tam byla. 
Večer měl bráška oslavu a museli jsme si ty naše masky nechat i na ní. Taky přijela Móňa s Laurou a ty byly za princezny. Táta koupil pár lístků do tomboly a dokonce jsme vyhráli nějaké autíčko. Bráchovi už jsou teď 3 roky, takže za chvilku bude stejně velký jako já. Dostal k narozkám lyže a měli jsme jet na hory, aby se na nich naučil. Nakonec to dopadlo tak, že jsem onemocněl a tak jeli jen ve čtyřech a já zůstal na víkend u babičky Jáji. 
Lukáš prý lyže zkoušel, ale zatím nic moc. Ještě se asi trochu bojí. Taky jsem se byl s dědou podívat na dinosaury. Vypadali úplně jako živí, chodili, hýbali se a vydávali zvuky. Byla tam tma a jeden pán tam o těch dinosaurech všechno povídal. Stál tam mezi nimi a vůbec se jich nebál. Já jsem se trochu bál, ale naštěstí tam byl ten děda a ten by mě ochránil. Lukáška jsme s sebou radši nebrali, protože ten je ještě na dinosaury malej a mohl by se bát mnohem víc a třeba i brečet. Kdyby tu byli za rok zas, tak už by asi s námi mohl. 
No comments:
Post a Comment